I.část- Sen nebo...?

1. květen 2007 | 00.01 |

Tiše se plížím k oknu. Překvapivě mám docela dobrý výhled na to, že se nacházím v domku v koruně stromu. Čekala jsem, že mi ve výhledu budou bránit nějaké větve nebo listí. I měsíc svítí docela jasným světlem a tak vidím všechno dění venku. Vlastně ani nevím,proč jsem se vzbudila a šla k oknu, ale asi se to tak prostě mělo stát. Udělala jsem však dobře, protože právě vidím jak nějaké postavy vedou další osobu přes palouk. Čím jsou blíž tím líp poznávám jejich siluety.Je to dav vysokých ramenatých mužů...ne nejsou to muži, ale nějaká podivná stvoření, která jsem v životě neviděla.Na ramenou nesou nějakého dalšího muže, který vypadá nejvíc jako člověk. Jdou pomalu a jejich kovové boty těžce dusají o zem.Najednou mi ale dochází - vždyť jdou směrem ke mně! Co mám dělat? bleskne mi hlavou.Asi bych se měla někam schovat, ale krčím se u okna jako přimražená,neschopná jakéhokoli pohybu. Jen sleduji jak se ten hlouček blíží a blíží...to, co jsou ve skutečnosti vteřiny mi připadá jako hodiny.Už jsou skoro u stromu na kterém jsem...Copak vědí, že se tu na ně dívám?...Už jsou jen metr od něj...Nebo mě chtějí shodit dolů?...V tom se všechno začne strašně třást ...POMOOooo

"Vstávej! " třese se mnou sestra. Posadím se a zmateně se rozhlížím kolem sebe. Sedím v posteli, ve svém pokoji.To byl zase jednou sen.Svalím se z postele a pak následuje klasický ráno. Zaberu koupelnu, nasnídám se, nachystám si věci do školy (ač mi sestra vždycky říká, že to mám udělat už večer, ale já jsem prostě neponaučitelná...) a pak mi ujede autobus- to je prostě klasický.Ve škole je zase nuda, ale jedno mi furt vrtá hlavou.Ten sen.Nechápu jaktože si ho ještě pamatuju, protože já zásadně sny zapomínám hned po probuzení.Je to zvláštní, pořád se mi v hlavě přehrává.Je tak živý že se cítím jak kdyby se mi zdál znovu.Po příjezdu domů mě čekají dobré zprávy.Na týden budu mít byt jen pro sebe, protože rodiče jedou do lázní a sestra má přece soustředění !

Po večeru plném hororových filmů se odebírám do postele...Usínám...ne tím si nejsem tak jistá.Myslím že spím, ale jak bych mohla ve spaní takhle přemýšlet?Ale vždyť pořád ležím...otevírám oči a ...NE!

Ne,to prostě nemůže,nemůže to být pravda! Nejsem totiž ve svém pokoji ale v tom domku v koruně stromu o kterém se mi zdálo. Protřu si oči a štípnu se do ucha, ale nic se nezmění. Nespím- jsem probuzená uvnitř snu.Ehm...ve snu?Nebo spíš někdy jinde, ale už se mi o tom místě zdálo.Kouknu se z okna, jestli se nebude opakovat ta scéna ze snu.Nikdo nejde a navíc měsíc svítí jen slabě.Tak co budu dělat? Přece tady nebudu trčet v nějakém domku na stromě, když ani nevím kde jsem.Jdu se tedy porozhlídnout po místnosti abych se dozvěděla, jestli je někde nějaký východ nebo žebřík. K mému zklamání však z pokoje žádný východ nevede a tak začnu prohledávat co se dá.Místnost je docela malá ale i tak tu je několik věcí. U zdi stojí postel, na které jsem před chvílí spala a na ní leží smuchlaná přikrývka z hrubé látky.

Hned vedle ní je postavena jakási "skříň" se zásuvkami.Tenhle nábytek jsem vždycky milovala!Pokusím se otevřít první šuplík, ale k mému zklamání je zamčený. Vyzkouším i druhý a třetí ale je tomu taky tak. Už se začnu rozhlížet co v pokoji prozkoumám dál - nevěřím, že by čtvrtý byl odemčený, když v tom se zcela sám ten čtvrtý šuplík vysune.Tohle mě nepřekvapilo tolik, jako to co jsem na dně šuplíku uviděla.Nádherný luk vykládaný slonovinou zdobený rozmanitými ornamenty a také toulec vyzdoben stejnou technikou.I kdyby to bylo všechno byla bych unešená, ale vedle luku a toulce leží ještě kožené pouzdro,měšec a malá křišťálová lahvička. Vezmu všechny ty věci z šuplíku, posadím se na postel a položím je vedle sebe. Z pouzdra vytáhnu nějaký pergamen a opatrně ho rozvinu.Je to nádherně malovaná mapa, ale nevím jaké země.No, škoda, prostuduji ji později, teď mě zajímají ostatní dvě věci.Měšec je z jemné kůže, ale jeho obsah je mnohem zajímavější. Malé a větší mince o sebe vesele cinkají a tak jich pár vytáhnu a prohlížím si je.Až teď si uvědomuji jak světlo měsíce zesílilo, že jsem schopná vidět i detaily.Ale při pohledu z okna je měsíc pořád stejně velký a zářivý. ,,Záhada" řeknu polohlasem ale věnuji se dál mincím.Jsou stříbrné, ale mají duhový odlesk.Něco tak krásného jse už dlouho neviděla a tak si začnu představovat místo, odkud kov pochází a ta, kterou držímv ruce mi spadne na zem a zakutálí se pod postel.Kleknu si na zem a podívám se tam...Další pěkvapení!Mince tam nikde není a to z dobrého důvodu- pod postelí je v podlaze veliký kruhový otvor.Bohužel, je v něm tma, takže nevidím kam vede.Vezmu všechny moje nálezy a zalezu pod postel k otvoru...mám?Jen doufám že to není latrýna :o) .No co už mi zbývá.Posunu se k okraji a padááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá...

TO BE CONTINUED...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: I.část- Sen nebo...? aňa 01. 05. 2007 - 18:04
RE: I.část- Sen nebo...? králíček 07. 05. 2007 - 20:57
RE: I.část- Sen nebo...? rusalka-admin 07. 05. 2007 - 21:44
RE: I.část- Sen nebo...? rusalka-admin 27. 05. 2007 - 19:29
RE: I.část- Sen nebo...? kámoška 05. 10. 2007 - 13:05